Ve světě filmového průmyslu dokáže jen máloco probudit skutečně velký zájem. Letos v létě se to však podařilo. Asi není nikdo, kdo by o fenoménu, nazvaném Barbenheimer, neslyšel, byť se jej sám nezúčastní. Proč nás tak fascinuje? Na počátku bylo poměrně kontroverzní rozhodnutí uvést do kina dva naprosto odlišné, avšak vysoce očekávané filmy ve stejný den. Jednalo se o Barbie, komedii představující tuto slavnou panenku, a Oppenheimera, biopick o otci atomové bomby.
U obou z nich se očekávala velká návštěvnost, a tak rozhodnutí vypustit je ve stejný den vyvolalo velké debaty. Máme jít na ten nebo onen film? A tak vznikl Barbenheimer, který však u nás v Čechách až tak nefungoval, neboť Barbie byla do našich kin uvedena několik týdnů před Oppenheimerem. I nás však tento fenomén zasáhl.
Kontroverzi vyvolala jak značná rozdílnost obou filmů, ať už co se týče žánru, tématu či zpracování, tak i fakt, že oba byly velmi očekávané a předpokládala se u nich velká návštěvnost. Zdálo by se tedy zvláštní, že dva konkurenční filmy budou uvedeny ve stejný den – logika by říkala, že tím budou trpět tržby, neboť lidé půjdou jen na jeden z nich.
Opak se ve skutečnosti stal pravdou, a oba filmy v současnosti trhají rekordy. Jistě, částečně je to proto, že jsou to oba poměrně kvalitní filmy, na které se rozhodně stojí za to podívat, ačkoliv ani jeden z nich není pro všechny. Roli zde ve skutečnosti hrál chytrý marketing a psychologie.
Ta nám totiž říká, že když máme na výběr jen z jedné možnosti, pak ji buď vezmeme, nebo ne. V tomto případě bychom se například šli buď na film podívat, či nikoliv. Pokud však budeme mít na výběr ze dvou variant, pak podvědomě začneme uvažovat, kterou z nich zvolit, místo toho, zda vůbec některou z nich chceme.
Důsledkem je pak mnohem větší návštěvnost u obou filmů, nehledě na fakt, že mnozí lidé šli na oba, a to právě kvůli Barbenheimeru. Nakonec na tom tedy obě filmová studia vydělala, což je to, o co jim šlo od samého počátku.